Původcem myšlenky založiti ve Strakonicích průmyslový podnik byl místní rodák, architekt pan Karel Bubla, stavitel v Plzni. Jako vášnivý milovník honitby a střelby propagoval v okruhu svých známých zřízení továrny na ruční střelné zbraně lovecké i obranné. Za pomoci generálního ředitele Ing.Hanuše, vrchních ředitelů Ing.Háska a Ing.Havránka ze Škody Plzeň v roce 1919 byl dán popud k založení firmy „Jihočeská Zbrojovka“.
Počátečním výrobním programem byla výroba bambitek Fox ráže 6,35 mm. I přes problémy ve výrobě zbraní došlo 1.10.1922 ke spojení s firmou „Hubertus“ ve Vejprtech a vytvoření akciové společnosti pod názvem „Česká Zbrojovka“ se sídlem ve Strakonicích. Následně se řediteli p.Benešovi podařilo získat kontrakt na výrobu pistolí Maser-Nickel ráže 9 mm pro vyzbrojení čs.armády, (taky za pomoci vlivných poslanců a ministrů). Přes velké investice do programu (začínalo se téměř na zelené louce), pokračovala ČZ zakázkami výroby náhradních dílů ke kulometům Lewis a Wickers. Později v r.1924 se zdařila vlastní konstrukce leteckého kulometu, který obstál v konkurenci zahraničních výrobců zbraní. Proto ČZ vyráběla LK 28 a později i univerzální LK 30. V té době má společnost již 500 zaměstnanců. Jakostní výrobky ČZ si získaly díky přesnému, dokonalému provedení dobrou pověst a dostala další zakázky, raketové pistole vz.28 a pažbové pouzdro. To již v r.1927 má továrna 600 zaměstnanců a začíná se uvažovat i o mírových produktech. Po zamítnutí vyrábět šicí stroje se vedení firmy naklonilo k výrobě pletacích strojů, ale vlivem výstřelků módy po počátečním úspěchu se vyrábělo jen pro fezárny. Souběžně se vyráběly prototypy chladících a ionizačních agregátů pro uhelné a rudné doly. Taky pro Indickou železniční dráhu kontrolní kleště na jízdenky.
To však nestačilo k trvalému zaměstnání vzrůstajícího podniku. Ředitel Ing.Beneš vystihl poptávku a stoupající význam jízdních kol jako dopravního prostředku. Přiměl správní radu i banku a postupně jediná speciální továrna na velocipédové součásti v ČSR je koupena. Tím byla Wippermannova továrna Radium z Kralup n.Vltavou přemístěna do Strakonic. Současně byla s firmou Moric Arndt v Čenkově sjednána dohoda o výrobě jízdních kol a vzájemné dodávce k tomu potřebných dílů i výměnou,odběrem strojního zařízení do Čenkova. Touto spoluprací začala výroba velocipedů.Tímto byl daný prvotní základ pozdější samostatné výroby jízdních kol v ČZ. Příštím rokem (1930) započala výroba kol vlastní konstrukce pod značkou Česká Zbrojovka Strakonice. Počet pracovníků se zvýšil na 700. Byly provedeny změny ve vedení a Ing.Beneš se stal vrchním ředitelem továrny. Oddělení Velo převzal Ing.Jeroným Vostatek, bývalý ředitel továrny Radium, jeho vedoucím výroby byl Ing.Ignác Uhl. Zbrojní oddělení vedl zbrojař p.Fr.Brejcha.
Při přebírání kralupeckého zařízení a následného použití se zjistilo, že stroje na sestavování řetězů nejsou dokonalé a přistoupilo se k jejich rekonstrukci, která přinesla dobré výsledky.
Ve zbrojní výrobě probíhala rekonstrukce armádní pistole vz.24 na vz.28 a leteckého kulometu LK 30. Nástrojárna vyráběla automobilové zvedáky pro firmu Sellier-Bellot a monolity pro firmu Arndt. V oddělení Velo se začalo uvažovat o kole s pomocným motorem.
Zastaralou koncepci rakouského motoru „Styriette“ (zapalování, zvýšení obsahu obsahu na 60 ccm). Bylo vyrobeno asi 10 ks. Při testech se zjistilo, že výkon motoru je nepostačující a umístění na přední vidlici nevyhovující. Konstrukce se změnila na zesílený rám, motor o výkonu 76 ccm uložený nad kolem přední vidlice, které pomocí řetězu poháněl.
Na jaře r.1932 začala první výroba motokol „ČZ 76“, kterým se dodnes říká Kaktus. Bylo vyrobeno asi 500 ks. Současně v oddělení VELO probíhala výroba prvních velocipedů pod zaregistrovanou značkou ČZ Strakonice. V této době r.1932 bylo za pomoci VPLÚ zkonstruováno „Armádní jízdní kolo“ a vyráběno ve větším množství. Taky započala výroba elektrických dynam, předních a zadních svítidel, světel vlastní konstrukce.
Ve vývoji byl nový typ motokola s obsahem motoru 98 ccm, který továrna představila na veletrhu a začala sériově vyrábět od r.1933. Ještě v r.1932 se odehrály nemilé události, vrchní ředitel Ing.Beneš byl jmenovaný do Zbrojovky Brno s tajným úkolem přičiniti se o sloučení obou zbrojovek. Ponechal jsi místo člena správní rady, ale při účasti na sokolském sletu dne 2.7.1932 náhle zemřel. Tak jako pan arch. Bubla byl zakladatelem, tak Ing.Beneš byl budovatelem České Zbrojovky. Vrchním ředitelem se stal pluk.v.v. Miloš Borovička, odbor Velo řídil Ing.Ignác Uhl. Počátečním i stávajícím úspěchem velo i moto odvětví byla řetízkárna. Kromě vlastní výroby řetězů pro jízdní kola a motocykly vyráběla i stroje pro řetízkárny. Po celém světě byly známé pod značkou ČZ, Velo, Favorit. Hlavní duší a zakladatelem výroby řetězů byl pan Oldřich Vlasák, který zde působil až do svého důchodu.
Česká Zbrojovka se stává úspěšnou ve výrobě zbraní, jsou úspěchy v oddělení Velo i Řetězů, do prodeje jde dámské motokolo ČZ 98. Začíná vývoj motocyklů a v r.1934 je ve firmě 860 lidí. ČZ má úspěchy se stroji o obsahu 98, 150, 175, 250 ccm, později 350, 500 ccm (Vatikán).
V r.1936 postavila ČZ pobočný závod v Uherském Brodě na výrobu zbraní. Byla přistavěna hala pro výrobu Velo (výroba rámů, vidlic, blatníků, ráfků) a smaltovnu. Započala sériová výroba reflektorů a houkaček. Proběhla inovace na vyráběných motocyklech. Roky 1938-39 byly nejúspěšnějšími. Od r.1932-1939 bylo vyrobeno celkem 41.557 motocyklů, motokol a přes 20.000 velocipedů. V r.1939 již měla ČZ 2.307 zaměstnanců. Nastala válečná doba a změny ve vedení firmy. Ing.Ignác Uhl byl povýšen na ředitele a později na vrchního tech. ředitele. Z vedení továrny byl odvolán Hauptman Pick (kovaný Němec), nahradil jej major letectva Franz Blicherski. Byl to vídeňák, dobře mluvící česky. Pamatoval dobu Rakousko-Uherska. Mnohé vzniklé situace v továrně ČZ zachránil. Za války se v ČZ vyráběly pistole, letecké automat.zbraně, polní děla, letecké pumy, kulometní pásy.
Po skončení války se moci ujala revoluční vláda, výroba jízdních kol zanikla. ČZ dostala pod národní správu velo podniky Tripol, Tudor, Eska, Premiér. Nastala plná výroba motocyklů.
Výroba jízdních kol je mezi zájemci této značky i sběrateli neustále diskutována. Není mnoho dochovaných informací kolik typů kol,v jakém množství a provedení se v jednotlivých létech vyrábělo pod značkou ČZ. Tuto historii se snažíme zmapovat, proto rádi přijmeme informace a můžeme o nich diskutovat.
